Optika

65
Optika ČVUT FEL Sieger, 2012

description

Optika. ČVUT FEL Sieger, 2012. Co se dozvíme. Fermatův princip Snellův zákon lomu, absolutní a relativní index lomu Hranol Zobrazovací rovnice čočky. Geometrická optika. Vlnové vlastnosti světla lze zanedbat => λ = 0 Plat í Fermatův princip Vlnové délky v rozsahu 360-780 nm. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of Optika

Page 1: Optika

Optika

ČVUT FEL

Sieger, 2012

Page 2: Optika

Co se dozvíme

• Fermatův princip

• Snellův zákon lomu, absolutní a relativní index lomu

• Hranol

• Zobrazovací rovnice čočky

Page 3: Optika

Geometrická optika1) Vlnové vlastnosti světla lze zanedbat => λ = 02) Platí Fermatův princip

Vlnové délky v rozsahu 360-780 nm

Page 4: Optika

Zákon lomu a odrazu je důsledek Fermatova principu

Světlo se šíří mezi dvěma body po takové dráze, kdy čas průchodu je

extrémní - nejkratší (nejdelší)

Page 5: Optika

5

Odraz a lom světlaOdraz a lom světla

n1

n2

Odraz a lom na rovinném rozhraní

Odraz na drsném rozhraní

Charakteristická velikost nerovností je mnohem větší než vlnová délka Taková rozhraní jsou důležitá pro zobrazování předmětů.

matnice

Index lomu absolutní:

Vlnová délka: f ff

Frekvence světla se při průchodu rozhraním nemění:

drsný povrch

n1 sin n2 sin

λ=cf

N 1=c0

v1

Page 6: Optika

Index lomu světla

• N1 …absolutní index lomu, je vztažen k rychlosti světla ve vakuu, tedy maximální možné

• n1…relativní index lomu je vztažen k rychlosti světla v daném prostředí (sklo/voda apod.)

• c0 … 3·108 ms-1, rychlost světla ve vákuu

Typické hodnoty• N1 = 1 pro vakuum• N1 = 1,33 pro vodu• N1 = 1,6-1,8 pro optická skla• N1 = 2,5 pro diamant

1 ;2,5 )

N 1∈¿¿

Page 7: Optika

Rozklad světla hranolem

Index lomu je funkcí vlnové délky!!!

Index lomu světla není konstanta, ale funkce vlnové délky. Proto na hranolu rozkladem bílého světla dostaneme duhu a u

čoček existuje barevná vada.

Page 8: Optika

Rozklad světla hranolem

Page 9: Optika

Zobrazení čočkou

Optická čočka není nic jiného, než soustava hranolů

Page 10: Optika
Page 11: Optika

11

Geometrická konstrukce obrazu

P(x,y)

Konstrukční paprsky budeme kreslit modře, skutečné červeněTenká spojná čočka

x

y

F´(f´,0)

F(f,0)

C(0,0)

P´(x´,y´)

x<0

x´>0

f´>0

f<0

Pravidla pro geometrickou konstrukci polohy obrazu (tenká čočka): 1) Paprsek rovnoběžný s osou se lomí do obrazového ohniska F’ 2) Paprsek jdoucí středem čočky nemění svůj směr 3) Paprsek procházející předmětovým ohniskem pokračuje rovnoběžně optickou osou. Kde se tyto paprsky protnou, tam je obraz P’ a prochází jím obrazová rovina ’.

Page 12: Optika

Čočková rovnicePředmětová rovina Obrazová rovina

předmět

obraz

předmětová vzdálenost

obrazová vzdálenost

Page 13: Optika

Čočková rovnice

Page 14: Optika

Čočková rovnice

Newtonova zobrazovací

rovnice

Page 15: Optika

Obecná zobrazovací rovnice

Obecná zobrazovací

rovnice

− z= (−a−(− f ) )z '=( a'− f ' )fa

+ f '

a'=1

fa

+ f '

a'=1

Page 16: Optika

Čočková rovnice

− f =f ' =f

fa

+ f '

a'=1

Je-li před čočkou i za čočkou stejné optické prostředí (vzduch-vzduch) je ohnisko zleva i zprava stejné

1

a'−

1a=

1f

Page 17: Optika
Page 18: Optika

Ohnisková vzdálenost čočky

D=1f

= ( n−1 )⋅( 1r 1

−1r 2

) [m −1 ]

Page 19: Optika

Optické vady

Koma

Page 20: Optika

Optické vady

Page 21: Optika

Optické vady

Page 22: Optika

Optické vady

Page 23: Optika

Optické vady

Page 24: Optika

Optické vady

Page 25: Optika

Barevná vada čočky

D=1f

= ( n−1 )⋅( 1r 1

−1r 2

)

Index lomu skla n je funkcí vlnové délky, proto má čočka pro různé barvy světla různá ohniska

[m −1 ]

Page 26: Optika

Jednoduché optické přístroje

• Zrcadlo, koutový odražeč

• Lupa

• Dalekohled

• Mikroskop

• Fotoaparát

• CD mechanika

• Web kamera

Page 27: Optika

Obecná zobrazovací rovnice

Obecná zobrazovací

rovnice

− z= (−a−(− f ) )z '=( a'− f ' )fa

+ f '

a'=1

fa

+ f '

a'=1

Page 28: Optika

Čočková rovnice

− f =f ' =f

fa

+ f '

a'=1

Je-li před čočkou i za čočkou stejné optické prostředí (vzduch-vzduch) je ohnisko zleva i zprava stejné

1

a'−

1a=

1f

Page 29: Optika

Duté zrcadlo

f=r2

1a+

1a´

=1f=

2r

Stejné jako čočka, jen chod paprsků je obrácený, proto znaménko +

Page 30: Optika

Duté zrcadlo a rozptylka

Stejné jako duté zrcadlo. Platí čočková rovnice, pozor na znaménka

Vzniká virtuální obraz

Page 31: Optika
Page 32: Optika

Zvětšení

příčné

úhlové

celkové tedy

Γ´=tgw´tgw

Γ=∏ Γ i

Γ=Γ ob⋅Γ ok

β=−y´y

Page 33: Optika

Koutový odražeč

•Dopravní značky

•Odrazky

•Měření vzdálenosti Země – Měsíc

•Radarové odrazky na plachetnicích

Vrací paprsek do původního směru

Page 34: Optika

a s=−250 mmKonvenční pozorovací vzdálenost

Lupa

zvětšení Γ´=−a s

Page 35: Optika

Dalekohled × mikroskop

Page 36: Optika

Dalekohled

Γ=−f ob

f ok

Page 37: Optika

Dalekohled

Γ=−f ob

f ok

Vše co je v ohnisku je ostré

(záměrná osnova)

Page 38: Optika

Puškohled, zeměměřičské teodolity

Page 39: Optika
Page 40: Optika

Vstupní pupila a pohled přes klíčovou dírku

Vstupní pupila oka je 2-8 mm

Pohled velkou dírou (světelný objektiv) nás neomezuje

Pohled malou dírou (malá světelnost objektivu) omezuje pozorovací schopnosti

Page 41: Optika

Značení dalekohledů

10 x 20 10x je zvětšení

20 mm je průměr vstupního čočky

10x20 (20:10= 2) pupila 2 mm pozorování ve dne

8x30 (30:8 ~ 4) pupila 4 mm pozorování pod mrakem

8x60 (60:8= 7,5) pupila 7,5 mm pozorování v noci

Page 42: Optika

Mikroskop

Γ m =Γ ob⋅Γ okΓ=

Δf ob⋅ f ok

Page 43: Optika

Maximální zvětšení mikroskopu

• Je funkcí vlnové délky. Nemůžeme dosáhnout řádově většího rozlišení než je velikost vlnové délky. U optických mikroskopů je to maximálně 3000 ×

• Pro větší zvětšení se používají elektronové mikroskopy. Preparát je pokoven a ve vakuu. Světelný paprsek je nahrazen letícími elektrony, čočky jsou realizovány cívkami s nehomogenním magnetickým polem

Page 44: Optika

Základní objektiv fotoaparátuPři zachování pozorovacího úhlu okolo 50° platí, že

základní objektiv fotoaparátu má ohniskovou vzdálenost, rovnající se úhlopříčce políčka filmu

Page 45: Optika

Běžné formáty klasických fotoaparátů

• Nejčastější– kinofilmový formát políčko 24 × 36 mm

• úhlopříčka ~ 43 mm, f = 50 mm

• Starší– 6 × 6 cm, úhlopříčka 85 mm, f = 85 mm

– 6 × 9 cm, úhlopříčka 108 mm, f = 110 mm

Protože u digitálních fotoaparátů mají čipy různou velikost, vše se přepočítává vzhledem ke kinofilmu jako nepsanému standardu

Page 46: Optika

Fotoaparát a teleobjektiv

• Pro zobrazení ve stejné velikosti (úhlově) je třeba použít objektiv se základní ohniskovou vzdáleností

• Teleobjektiv zvětšuje (přibližuje) tolikrát, kolikrát se ohnisková vzdálenost základního objektivu vejde do ohniskové vzdálenosti teleobjektivu. Např. pro kinofilm je základní objektiv f = 50 mm. Má-li teleobjektiv f = 200 mm, tak zvětšuje 4 × .

• Širokoúhlé objektivy mají f < 50 mm, obvykle v rozmezí f = 28 – 38 mm

Page 47: Optika

Expozice a citlivost filmu• Pro zaznamenání informace na čipu či filmu

potřebuji energii. Ta je dána součinem intenzity světla a času, tedy expozicí.

• Při expozici mohu volit– Citlivost filmu (100, 200, 400, 800 ASA American

Standard Asociation), resp. (21, 24, 27, 30 DIN – Deutsche Industrie Norme). Rozumné hodnoty jsou 100 a 200 ASA, jinak narůstá zrno.

– Clonu (1,8; 3,6; 6,3; 12,6) relativní clonové číslo. Čím větší, tím menší otvor a větší hloubka ostrosti

– Čas (1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000) s. 1/60 s je nejdelší čas, který lze rozumně udržet v ruce.

Page 48: Optika
Page 49: Optika

Nastavení clony

Nastavení času, expozice

Page 50: Optika
Page 51: Optika

Teleobjektiv se zrcadlem

Světelnost, minimální clonové číslo (8)

Ohnisková vzdálenost f = 500 mm

Page 52: Optika

Snímače fotoaparátůNormální (základní) ohnisková vzdálenost je rovna délce úhlopříčky snímacího prvku.

Vše se přepočítává na velikost políčka „kinofilmu“ 35 mm, tedy velikost políčka 2436 mm. Délka úhlopříčky je zhruba 50 mm.

Teleobjektiv má delší ohniskovou vzdálenost než 50 mm.

Např. f = 200 mm je 4 50 mm, tedy obraz 4 zvětší.

Page 53: Optika

Anatomie fotoaparátu

Page 54: Optika

Anatomie fotoaparátu

Motorem ovládaný zoom objektivu

USB konektor

Page 55: Optika

Anatomie fotoaparátu

Rozsah zoomu objektivu 5,8-17,4 mm. Nepřepočítaná ohnisková vzdálenost objektivu.

Světelnost objektivu, relativní clonové číslo 2,8 - 4,9

Page 56: Optika

Objektiv při pohledu směrem k focenému objektu

Ozubení motorem ovládaného zoomu objektivu. Zajišťuje jednak zaostření a jednak změnu ohniska (zvětšení).

Elektromagnet ovládání závěrky

Optika objektivu

Page 57: Optika

Anatomie fotoaparátu

CCD, snímací prvek fotoaparátu

Page 58: Optika

Clony a závěrka fotoaparátu

Pohyblivé segmety závěrky

Dvě clony vymezující světelnost 2,8 a 4,9. U levného fotoaparátu nejsou clony plynule nastavovány.

Page 59: Optika

Anatomie fotoaparátu

Výbojka blesku

Vysokonapěťový kondenzátor blesku

Transformátor měniče blesku

Page 60: Optika

CD mechanika

• Záznam laseremCD = 708 nm

DVD = 650 nm

HD DVD= 405 nm , blue ray

• Výkon pro ROM vypalování do zlaté vrstvy– čtení P = 5 mW

– zápis P = 100 mW a více

Page 61: Optika

WEB kameraElektronika s objektivem. Průměr objektivu můžeme mít i jen 1 mm, tzv. „pin hole“ objektiv. Lze snadno konstruovat i špionážní techniku. Ohnisková vzdálenost objektivu je 3-6 mm.

Aktivní plocha CCD čipu. Celou elektroniku lze vtěsnat na plochu menší než 11 cm.

Page 62: Optika

CD mechanika

Page 63: Optika

CD RW mechanika

• Při zápisu řízený ohřev na 200°C, nebo 600°C• Mění se tím struktura materiálu

a tím odrazivost

Page 64: Optika

Citlivost lidského oka

Page 65: Optika

Barevný trojúhelník