1

1

Paměťové instituce I

(Počátky – knihovny ve starověku)

2

Knihovna – význam slova

Knihovna = institucefond knih

místnostnábytek

binární soubor

3

Knihovna - etymologie

Bibliotéka – βιβλιοθηκηβιβλίο (kniha)

θηκη (police)Library

liber (lýko, kniha)

4

Knihovna - etymologie

Kniha (kniga) – písmeno → písmo → list (text)

slovanský původ slova

z čínského základu king → turkotatarské a ugrofinské jazyky → slovanské jazyky

2

5

Knihovna - etymologie

Názvy místností bývají v češtině tvořeny většinou příponou –na (s variantami -ovna, -árna, -írna)

např.: šatna, úschovna, továrna, udírna

6

Knihovna - definice

= kulturní, informační a vzdělávací instituce

- shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů

- poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům

TDKIV

7

Knihovna - definice

„Doposud jsem se domníval, že každá kniha k nám promlouvá pouze o věcech lidských či božských, které se nacházejí mimo knihy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou.Ve světle této úvahy mi knihovna rázem připadala ještě zneklidňující.

8

Knihovna - definice

Byla sídlem dlouhého, staletého šepotu, schránkou sil neovladatelných lidskou myslí, pokladem tajemství vyzařovaných z bezpočtu myslí, které přežily ty, kdož je vytvořily nebo se stali jejich nositeli a zprostředkovateli.“

Umberto Ecco: Jméno růže

3

9

Knihovny - dějiny

- vznik a vývoj knihoven souvisí se vznikem a vývojem dokumentu

- dokumentová komunikace - od vytvoření písma (3 tisíce let př. Kr.)

- archiv x knihovna

10

Knihovny - dějiny

Etapy dokumentové komunikace:

- rukopisná kniha- tištěná kniha (od pol. 15. stol.)

- diverzifikace knihy → dokument (od 2. pol. 19. stol.)

- digitální dokument (od 40. let 20. stol.)

11

Knihovny - dějiny

vývoj knihoven – různé funkce

kniha x dokument

bibliotéka → mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka …

Co je společné?12

Knihovny - dějiny

- uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání

- přístupové cesty (katalog, volný přístup)

4

13

Knihovny - dějiny

souvislost s vývojem společnosti- hierarchie (autorita) x demokracie

- bohatství a mír x méně příznivé podmínky

- otevřenost a potřeba vývoje x neusilování, konzum

14

Knihovny - dějiny

historie knihoven – 3 tisíce letúvahy o soumraku knihy a knihovny

Domnívám se, že knihovny mají nejlepší léta ještě před sebou.

15

Egypt

vyspělá kultura v povodí Nilu3 000 let př. Kr.

obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo → hláskové

hieroglyfické, hieratické, démotické písmo

16

Staroegyptská literatura

dochovaly se jen nepatrné zbytkyodhad – 1 statisícina písemných

pramenů

důvod – křehkost papyru

5

17

Staroegyptská literatura

18

Staroegyptská literatura

vědní oblasti: lékařství, matematika, astrono-mie, historie (letopisy)

náboženství – rituály, hymny, zádušní texty, mýty (např. o stvoření světa), knihy mrtvých

novely, pohádky, cestopisy, písně (milostné, pracovní, pijácké)

hospodářské a diplomatické smlouvy

19

Staroegyptská literatura

20

Staroegyptské knihovny

důkazy o existenci archivů

jen nepřímé důkazy o existenci knihoven

- chrámové

- soukromé

6

21

Staroegyptské knihovny

„domy života“ – místa, kde učenci a písaři tvořili a opisovali tajná vědecká a náboženská díla

byly přičleněny k chrámům

22

Staroegyptské knihovny

uložení knih - malá místnost nebo výklenek ve zdi

na jejích stěnách byly soupisy názvů děl v ní uložených

23

Staroegyptské knihovny

dochovaný Horův chrám v Edfu- postaven 237-57 př. Kr.

- výklenek v prvním hypostylu (sloupo-vé síni)

- text vyrytý do stěn výklenku

- seznam 37 posvátných knih- vlastní knihy se nedochovaly

24

Staroegyptské knihovny

seznam obsahoval:příručky chrámového kultu

rituály náboženských svátkůmagické texty → zahánět zlé síly,

démony, plazy a lvy

archiválie

7

25

Staroegyptské knihovny

26

Staroegyptské knihovny

další seznamy:• chrám válečnického boha Monta v

Tódu - seznam náboženských knižních titulů

• chrám beraního boha Chnuma v Esně - seznam uložených svitků

27

Mezopotámie

kultura v „meziříčí“ (řeky Eufrat a Tigris)klínové písmo - přelom 4. a 3. tisíciletí

př. Kr.

obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo

Sumerové, Akkadové, Asyřané

28

Mezopotámie

hliněné tabulky – 6-8 x 10-14 cm, později i větší

+ rákosovépisátko

8

29

Literatura

mýty, eposy, hymny, modlitby, báje, bajky, přísloví

odborná literatura: právo, účetnictví, lékařství, astronomie

30

Literatura

dochovalo se obrovské množství popsaných hliněných destiček - obvykle v úlomcích

klínové písmo se používalo pro více jazyků → rozluštění písma a jazyka

31

Knihovny

babylonský král Chammurapisjednotil Mezopotámii (r. 2000 př. Kr.)

doloženo že:„nechal shromáždit do své knihovny

tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla“

32

Chammurapi

9

33

Knihovny

knihovna asyrského krále Aššurbanipal a (cca 668-631 př. Kr.)

v Ninive- objeveno 30 tisíc fragmentů hlině-

ných tabulek

- osobní knihovna krále a státní archiv34

Aššurbanipalův palác

35

Aššurbanipalova knihovna

obsah: díla babylónského písemnictví- eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní

texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony

- díla gramatická, matematická, astrono-mická, lékařská, ekonomická, právní, geografická

36

Aššurbanipalova knihovna

plánovaná a dlouhodobá tvorba knihovnysystematické a přesné opisování textů

uchování:dvě místnosti

při požáru se propadly stropy→ zpevnění hlíny požárem ale rozlomení tabulek

10

37

Aššurbanipalova knihovna

systém uchování- na každé tabulce název a pořadové

číslo tabulky v rámci díla (některá díla obsahovala až 100 tabulek)

- na větších tabulkách jméno písaře a označení vlastnictví (razítko knihovny!)

38

Aššurbanipalova knihovna

systém uchování- katalogy (soupisy)

- tabulkový (počáteční slovo tabulky a počet řádků)

- sériový (shrnuje tituly různých sérií)

39

Aššurbanipalova knihovna

systém uchování- úlomky s názvem série: patrně

označovaly umístění části fondu (rozřaďovače!)

- systematické třídění (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy)

40

Nipur

chrám v Nippuru – při něm archiv100.000 dokumentů

- výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, stavbách a opravách domů, sázení stromů, zavlažování polí, nákupu a prodeji zvířat, výrobě oděvů apod.

11

41

Nippur

42

Čína

obrázkové písmonejstarší písemné památky ze 14. stol.

př. Kr.

vládci jednotlivých čínských států měli zřejmě své knihovny (archivy)

Lao-c´ - doloženo, že byl archivářem

43

Čína - psací látky a náčiní

zvířecí kosti - rydlabambusové destičky – tuš

kovové desky - rydlahedvábí – štětec z králičích chlupů,

tuš (inkoust)

papír - štětec a tuš (inkoust)

44

Čína - písmo

znaky se kladly do

sloupce shora dolů

sloupce se řadilyzprava doleva

12

45

Čína

vyspělá civilizace – kulturně i technickynejstarší literární památky – 1. tisíciletí

př. Kr.

– hymny a klasické knihy (řada filozofických škol)

knihovny a archivy

46

Čína

sjednocení Číny – dynastie Čchinr. 213 př. Kr. – zničení soukromých

knihoven a následná likvidace konfuciánských myslitelů

2. stol. př. Kr. - 2. stol. n.l. – dynastie Chanpodpora konfuciánství

47

Čína

48

Čínské knihovny

zakládání archivůcísařská knihovna – založena v pol. 2.

stol. př. Kr.

spojena s rozvojem vědy a vzdělá-váním

papír jako psací látka (doloženo zprá-vou z r. 105)

13

49

Čínské knihovny

od 3. stol.šíření buddhismu – dovoz literatury z

Indie

jeskyně Tisíce Buddhů – nalezeno množství svitků

Démantová sútra – nejstarší tištěná kniha na světě (z r. 868)

50

Čínské knihovny

Soupisy dokumentů:- anotované bibliografie buddhistických

textů

- soupisy jejich překladů do čínštiny

51

Čínské knihovny

dynastie Tchang (618-907)dynastie Sung (960-1279)

- rozkvět země- rozvoj školství a vědy

- vznik knihoven a knihkupectví

52

Čínské knihovny

- rozvoj katalogizační a klasifikační teorie

- zpracován nový katalog císařské knihovny

14

53

Řecko a Řím

v 1. tisíciletí př. Kr. – těžiště vývoje z Předního východu do Středomoří

využití předcházejících civilizací a kultur

přetvoření do nové podoby

54

Řecko

svobodní občané x otrocidemokracie – podpora individuality

člověka

rozvoj řemesel a uměnírozvoj vzdělanosti a vědy

55

Řecko

převzetí fénického písma– cca r. 800 př. Kr.

+ znaky pro samohlásky→ věrné zaznamenání řeči

papyrus – od pol. 7. stol. př. Kr.

56

Řecké knihovny

nedochovaly senálezy pozůstatků budov

fondy byly rozptýleny

hojné zprávy o knihovnách v soudobé literatuře → knihovna běžnou součástí života

15

57

Řecká literatura

Athény – nejvýznamnější městský státkrásná literatura – drama, básnictví

vědecká literatura – filozofie, matema-tika, astronomie

vydávány: kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, magie

58

Řecké knihovny

počátek sbírek – 5. a 4. stol. př. Kr.doložena existence knihkupectví

vývoz knih (svitků)

soukromé knihovny – vzdělanci a vědci, významné osobnosti politického života

59

Řecké knihovny

vzdělávací ústavy- Platónova Akademie

- Aristotelova škola

při nich knihovny

60

Řecko

úpadek městských států- na konci 4. stol. př. Kr.

závislost na Makedoniivýboje Alexandra Velikého

zničení perské říšepronikání řecké civilizace na Přední

východ a Středomoří

16

61

Řecko

→ helénistická doba

(ἑλληνoς = Hellén, Řek)dorozumívací řeč tehdejšího světa

(světová řeč) – řečtinastředisko – Alexandrie (v Egyptě)

62

Múseion

= zasvěceno můzám, chrám múz- badatelská instituce a centrum

soudobého vědění vůbec

nejslavnější v Alexandriisoučástí byla i proslulá alexandrijská

knihovna

63

Alexandrie

64

Múseion v Alexandrii

• první instituce, jejímž účelem bylo zajistit učencům příhodné podmínky pro bádání

• veškeré výdaje (včetně platů zaměstnanců) byly hrazeny státem

17

65

Múseion v Alexandrii

• založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. Kr. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. z podnětu Démétria Falérského

66

Múseion v Alexandrii

působili zde např.:Eukleidés, Archimédés, Hipparchos, chronograf a geograf Eratosthenés, lékaři Hérofilos a Eratostratos

útočiště pohanství oproti dominujícímu křesťanství

67

Alexandrijská knihovna

součást Músaionu– věda bez knih není možná

velkorysá akvizice – nákup po celém tehdy známém světě + opisy

r. 283 př. Kr. – 200.000 svitků

68

Alexandrijská knihovna

knihovníci:Démétrios z Faléru

Zénodotos z EfesuKallimachos z Kyrény

18

69

Alexandrijská knihovna

uspořádání:beletrie – lyrika, epika, drama

vědecká literatura – podle oborů

+ pobočka v chrámu boha Serepida(pro duplikáty)

70

Alexandrijská knihovna

v 1. stol. př. Kr. – 700.000 svitků- patrně veškerá řecky psaná literatura

- řecké překlady jiných literatur

katalog – vypracoval Kallimachos (pinakes = listiny, seznamy)

„seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali“

71

Alexandrijská knihovna

72

Alexandrijská knihovna

19

73 74

Alexandrijská knihovna

zánikr. 47 př. Kr. – požár při obléhání

Alexandrie Caesarem

r. 389 – rozbořena při nábožen-ských bouřích (obnovena)

r. 391 – zničena pobočkar. 638 – dobytí a zničení Araby

75 76

Alexandrijská knihovna

vzkříšení

- r. 1989 architektonickou soutěž na novou Alexandrijskou knihovnu

- projekty předložilo 650 týmů architektů- norská firma Snøhetta

- český architekt Martin Roubík

20

77

Alexandrijská knihovna

vzkříšeníBibliotheca Alexandrina- otevřena v r. 2002- považována za jedno z nejvýznamněj-

ších architektonických děl posled-ních desetiletí

78

Bibliotheca Alexandrina

79

Alexandrijská knihovna

80

Knihovna v Pergamonu

Pergamon v Malé Asiipo vzoru Alexandrijské knihovny

založil Eumenés II. – r. 170 př. Kr.200 000 papyrových svitků

druhá největší knihovna na světě, hned po alexandrijské

21

81

Knihovna v Pergamonu

82

Knihovna v Pergamonu

skládala se ze 4 místností- největší měla rozměr 13×16 m

(podle údaje Plinia Staršího)

- bohatě zdobena sochami – na nádvoří mramorová socha bohyně Athény Parthenos – 3 m vysoká

83

Knihovna v Pergamonu

zánikr. 41 př. Kr. - odvezena do Alexandrij-

ské knihovny, aby byl nahrazen fond, který byl zničen požárem v r. 47 př. Kr.

s ní zničena v r. 638 při arabském vpádu

84

Římská říše

nové imperium na Apeninském polo-ostrově

postupně ovládlo tehdy známý svět

vliv řecké kulturypísmo – latinka

papyrové svitky

22

85

Římská říše

římská literaturabeletrie

naučná literatura

knižní trhdesítky opisovačských dílen

knižní obchody86

Římská říše

knihovnyveřejné

soukromé

87

Římská říše

Marcus Terentius Varro– spis De bibliothecis

= nejstarší známé pojednání o knihovnách (bohužel se nedochovalo)

88

Římská říše

G. Julius Caesar- úmysl založit veřejnou knihovnu

- měl ji vést Terentius Varro- příkaz přivézt svitky z Alexandrijské

knihovny

- neuskutečněno

23

89

Římská říše

1. veřejná knihovnav chrámu Svobody na Aventin-ském pahorku

r. 39 př. Kr. - Asinius Pollio

90

Římská říše

Stalo se pravidlem, že římští císaři za své vlády zakládali veřejné knihovny

císař Augustus založil 2 knihovny

na Palatinuna Martově poli

91

Římská říše

veřejná knihovna při Apollónov ě chrámu na Palatinu – r. 33 př. Kr.

sál pro 600 lidí (zasedání senátu)

latinské a řecké oddělenípozději rozšířena za císařů Tiberia a Caliguly → největší knihovna v Římězničena požárem na konci 1. st.

92

Římská říše

knihovna Porticus Octaviae- na Martově poli

- vznikla na počest císařovy sestry Octavie

24

93

Římská říše

císař Tiberius - počátek 1. stol.- vybudoval dvě významné knihovny:

- ve svém paláci na Palatinu- v novém Augustově chrámu

94

Římská říše

knihovna Ulpia- založil císař Traian při Caesarově

chrámu na Traianově foru - r. 114

- dochovaly se zbytky – měla 2 sály- cca 30.000 svitků

- obsah: řecká i latinská literatura

95

Řím - knihovna Ulpia

obsahovala:- oddělení řecké a latinské literatury

- různé státní dokumenty, rozhodnutí senátu, císařské výnosy apod.

poslední zprávy o ní máme z poloviny 5. stol., její pozdější osud je neznámý

96

Římská říše

Veřejné knihovnyvelké stavby

- mramor + sloupovíumělecká výzdoba

okna na východ (kvůli osvětlení –četli dopoledne; ochrana svitků proti vlhkosti)

25

97

Římská říše

veřejné knihovnyzakládány i mimo Řím

- v Massilii, Córdobě, Smyrně, Antio-chii, Athénách

98

Knihovna v Efezu

dokončena r. 135- Julius Aquila (římský konsul) pro

svého otce Celsa Polemaena

- rozměry knihovny 11 x 17 m- dvoupodlažní objekt s galerií

- impozantní výzdoba

99

Knihovna v Efezu

- 12 až 15 tisíc svitků- dobrá ochrana proti vysokým teplotám

a vlhkosti (mezera mezi vnější a vnitřní zdí)

- zničena při vpádu barbarů

- zemětřesení r. 1000100

Knihovna v Efezu

26

101

Knihovna v Efezu

102

Římská říše

soukromé knihovny:vlastní knihovna odznakem bohatství a

vzdělanosti

významné osobnosti„Dům, kde není kniha, podobá se tělu bez duše“ - Cicero

103

Řím – soukromé knihovny

rekonstrukce knihovny (Villa Hadriana)104

Římská říše

soukromé knihovnydochovala se knihovna v Herkulaneu

- samostatná místnost- 2 tisíce svitků

- police u stěn i uprostřed místnosti- pouzdra na svitky – kožená a cedrová

27

105

Starověké knihovny - shrnutí

nedochovaly sevíme o nich z literatury

mnoho děl zničeno – nedochovalo sepapyrus – málo trvanlivý

pohnutlivé doby – války, nájezdy, dobývání

106

Starověké knihovny - shrnutí

ze 3.000 řeckých tragédií a komedií se zachovalo několik desítek

texty knih římských autorů známe téměř výhradně z opisů

knihovny byly ničeny častými požáry, válkami a přírodními katastrofami

107

Starověké knihovny - shrnutí

typologie:• panovnické (státní)

• církevní• soukromé

• školní• veřejné

108

Starověk

rozklad říše římské- časté války

- vpády barbarůkonečný pád – r. 476 (západořímská

říše)